Josef Jozíf
Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 7.4.2017
Josef Jozíf
Byl jednou z hlavních postav předválečné i poválečné Jawy, stál u vzniku většiny slavných předválečných motocyklů a byl výhradním autorem úspěšného motokola Robot. Po válce jako šéfkonstruktér stál u vzniku neslavnějších motocyklů Jawa („pérák“, „kývačka“) a podílel se i na vývoji unifikované řady („Bizon“). Nezpochybnitelný význam měl i pro výrobu malých motocyklů Jawa 50, neboť byl autorem konstrukce první prototypové studie Jawa 50 („pařez“).
Jozíf byl rodák ze Starých Čivic u Pardubic (10. května 1906). Po vyučení nástrojařem pracoval krátce jako montér ve mlýnech. Poté začal studovat, nejprve dvouletou strojírenskou školu v Pardubicích a pak přešel na vyšší průmyslovou školu tamtéž. Po maturitě nastoupil do Škodových závodů v Hradci Králové do konstrukce strojů pro cukrovary, po vojně zde pracoval jako konstruktér kotlů. Do Janečkovy zbrojovky v Týnci nad Sázavou nastoupil v roce 1930, nejprve jako odborník na strojní zařízování slévárny.
Poté, co Janeček angažoval anglického konstruktéra a závodníka George Williama Patchetta, přešel Jozíf na vlastní žádost do jeho týmu do továrny v Praze-Nuslích. Prvním jozífovým dílem byl dvojitý uzavřený rám, svařený z ocelových výlisků, který Patchett osadil licenčním motorem Villiers. Vzniklá Jawa 175 byla i v době hospodářské krize prodejním hitem a zasloužila se o motorizaci Československa. V roce 1938 odešel sbírat zkušenosti do konstrukce automobilů v továrně Aero a o rok později se opět vrátil do Jawy, kde po Patchettovi převzal konstrukci motocyklů.
S výjimkou první Jawy 500 cm3 („rumpál“) a Duplex-Bloku pracoval na vývoji všech modelů Jawa – sériových i sportovních. Jeho první, zcela samostatnou konstrukcí bylo v roce 1937 motokolo Jawa 100 cm3 ROBOT, které překvapilo svým originálním řešením. Byl to nejúspěšnější typ Jawa, vyráběný těsně před druhou světovou válkou. V době okupace Jozíf připravil v utajení (i přes riziko trestu smrti) konstrukci typů Jawa 125 a 175 cm3, 250 a 350 cm3, z nichž vycházela poválečná výroba světoznámých motocyklů Jawa „pérák“ (250 a 350 c3).
Pod jozífovým vedením, který se stal po znárodnění Jawy v roce 1949 vedoucím celého vývoje, byla vypracována i konstrukční jednotná řada motocyklů Jawa-ČZ 125, 175, 250 a 350 cm3 (tzv. „kývačky“), která vytrvala v sériové výrobě dlouhou řadu let.
Vedle konstrukce dvoudobých strojů vypracoval Jozíf v roce 1951 i konstrukci sériově vyráběného čtyřdobého stroje Jawa 500 OHC.
Jeho tvůrčí schopnosti a konstrukční předvídavost se uplatnily i v konstrukci malých motocyklů objemu 50 cm3. Je totiž hlavním autorem nadčasové konstrukce prvního pionýra – Jawa 550 „pařez“.
Konstrukčně připravil unifikovanou řadu (UŘ) motocyklů 125, 175, 250 a 350 cm3 a skútrů 125 a 175 cm3, ze které se do výroby dostal upravený „Bizon“.
Kromě své bohaté konstrukční činnosti na sériových strojích se Josef Jozíf neustále věnoval usměrňování konstrukcí sportovních strojů všech kategorií. Nebyl jen vynikajícím konstruktérem, ale také osvědčeným továrním manažerem a rádcem při všech akcích, které v Jawě od roku 1945 probíhaly.
Po založení Výzkumně-vývojového závodu Jawa v Praze – Strašnicích se Jozíf stal jeho ředitelem a vedl ho až do odchodu do důchodu. Byl autorem či spoluautorem vynálezů chráněných 44 československými patenty. Zemřel 9.8.1985 ve věku 79 let.
